V úterý 10. června jsme se ráno sešli netradičně na vlakovém nádraží ve Skalici nad Svitavou, odkud jsme před půl osmou vyjeli směrem ku Praze.
Cesta moderním vlakem nám příjemně ubíhala a asi ve čtvrt na jedenáct jsme už byli na pražském hlavním nádraží.
Naše první kroky směřovaly k Václavskému náměstí, kde jsme nemohli přehlédnout budovu Národního muzea a sochu svatého Václava. Dál jsme už pokračovali s paní průvodkyní metrem a následně tramvají až na Pražský hrad, kde jsme v poledne sledovali slavnostní střídání hradní stráže. Potom jsme se vydali do Chrámu svatého Víta, ve kterém nás zaujala krásná vitrážová okna, prohlédli jsme si hrobky panovníků a nahlédli jsme do kaple svatého Václava, ve které jsou uchovány korunovační klenoty. Dalším zajímavým cílem prohlídky Pražského hradu byl Starý královský palác a zejména jeho Vladislavský sál. Dále jsme pak pokračovali do Zlaté uličky, ve které jsme měli i rozchod, abychom si sami mohli prohlédnout jednotlivé maličké domečky. Ze Zlaté uličky jsme se vydali společně kolem Daliborky na vyhlídkové místo, ze kterého jsme viděli (a zkoušeli poznat) hlavní dominanty Prahy – Vyšehrad, Týnský chrám, Petřínskou rozhlednu a samozřejmě Žižkovský televizní vysílač. Pěší cesta z Hradu nám ubíhala docela rychle, protože se děti těšily na slíbenou zastávku a občerstvení v Mc Donald´s. Posilněni hranolky, nugetami, zmrzlinou a dalšími laskominami jsme vykročili do Malostranské ulice a před námi se objevil pohled na Karlův most, ze kterého jsme si prohlédli Čertovku, sochy Bruncvíka a sv. Jana Nepomuckého a samozřejmě jsme taky chvilku jen tak nasávali atmosféru jedné z nejvyhledávanějších lokalit našeho hlavního města. Poté, co jsme prošli Mosteckou bránou jsme prošli přes Klementinum a ocitli jsme se na Staroměstském náměstí. Zde jsme si prohlédli sochu Jana Husa, vzpomněli si na 27 popravených českých pánů a už jsme spěchali před budovu Staré radnice, abychom nepromeškali odbíjení 16. hodiny na orloji. Po posledním zazvonění smrtky jsme se kolem Prašné brány a Obecního domu odebrali na Václavské náměstí a po asi půlhodinovém rozchodu jsme se vydali k hlavnímu nádraží, abychom stihli odjezd vlaku. K našemu překvapení přijel v 18 hodin téměř historický model vlaku s uzavíratelnými kupé. Počáteční rozpaky však byly rychle překonány a všichni si jízdu (a zejména legrácky z kupé) pochvalovali. Ani jsme se nenadáli a bylo půl deváté večer a my jsme byli zase ve Skalici nad Svitavou.
Výlet se nám velmi vydařil. Pro mnohé žáky to byla první návštěva Prahy a nejednou se ozvalo radostné zavýsknutí z toho, že na vlastní oči vidí to, o čem jsme si povídali ve škole. Nadšení dětí nebralo konce a i další dny ve škole jsme žili Prahou. Věřím, že i rodiče, kteří se s námi na výlet vydali, byli spokojeni a výlet do Prahy si užili. Velkou pochvalu si zaslouží všichni účastníci z řad žáků 5.B, kteří svým vzorným chováním a mnoha vědomostmi o Praze často překvapili nejen paní průvodkyni. Byl to náš poslední společný výlet a jsem přesvědčena, že na něj budu dlouho a ráda vzpomínat nejen já.
Za třídu 5.B Mgr. Andrea Musilová, třídní učitelka 5.B
