Na závěr školního roku navštívila třída 3.B umělou pískovcovou jeskyni v Rudce u Kunštátu.
20. 6. 2025 jsme odjížděli běžnou linkou do Kunštátu, odkud jsme šli pěšky po stezce k jeskyním Blanických rytířů.
Paní průvodkyně nás seznámila s historií jeskyně. Poutavě vyprávěla o panu Rolínkovi, kterého oslovil pan Burian z Kunštátu, aby vytvořil v Rudce jeskyni a sochu našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka. Těšili jsme se na prohlídku jeskyně, kde jsme obdivovali veliké sochy blanických rytířů a nejkrásnější sochu svatého Václava na koni. Dozvěděli jsme se o netopýrech, kteří v této jeskyni přečkávají zimu. Když se nás paní průvodkyně zeptala, zda si chceme vyzkoušet absolutní tmu a ticho, museli někteří žáci sebrat všechnu svoji odvahu. Po zhasnutí světla to pro nás byl zvláštní pocit, který jsme si užívali.
Nedaleko jeskyně stály boty, které zůstaly ze zničené sochy T. G. Masaryka. Představovali jsme si, jak byla socha veliká.
Po prohlídce nás čekala cesta vzhůru k rozhledně. Většina žáků měla odvahu vystoupat po dřevěných schodech až nahoru. Výhledy do okolní krajiny byly odměnou za trochu námahy a odvahy.
Po návratu z rozhledny nás čekala smyslová zahrada s nápaditými sochami, telefonem v přírodě. Děti se hned rozběhly vyzkoušet si zajímavé věci. V keramických nádobách hmatem poznávaly jejich obsah, zahrály si dámu na venkovních hrách, vyzkoušely zvonkohru, poslouchaly zurčení vody. Poznávaly byliny podle vůně a ochutnávali rybíz. Zahradu opravdu vnímaly všemi smysly.
Děti si s nadšením pohrály na lesním hřišti nedaleko této zahrady. Cestu zpět po cyklostezce už znaly a tak jsme se všichni vraceli pěšky zpět do Kunštátu. Odměnili jsme se v cukrárně skvělou zmrzlinou a z nového kunštátského nádraží jeli autobusem do Lysic.
Výlet se nám vydařil, vyšlo krásné počasí, celý den jsme si moc užili.
Mgr. Anela Stejskalová
